eNews

Každý článek nabitý radami a novinkami, tipy od zkušených logistiků, nákupčích, speditérů i řidičů.

Společnost Continental chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Chce se k tomu dopracovat i za pomoci odvážných inovací v podobě alternativního kaučuku z pampelišek, v prodlužování životnosti pneumatik, ve snižování emisí a použití vod ve výrobě, ale také nových, stoprocentně recyklovatelných filtračních systémů.

Výsledkem dlouholeté tvrdé práce koncernu je, že Continental už dnes spotřebuje o 55 procent méně vody a o 17 procent méně energie na metrickou tunu vyrobených pneumatik, než činí průměr v oboru. Jako cíl si Continental předsevzal do roku 2030 dosáhnout úspory dalších 20 procent.

Přechod na uhlíkovou neutralitu obecně znamená úsilí o dosažení rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry do takzvaných uhlíkových „zachytávačů“. Takto se označují všechny přírodní nebo uměle vytvořené systémy, které pohlcují více uhlíku, než ho vyprodukují. Continental se rozhodl uhlíkové neutrality dosáhnout několika progresivními kroky.

Kaučuk z pampelišky sníží emise při přepravě

Z celosvětové produkce se více než 70 procent kaučuku využívá na výrobu pneumatik do aut, kamionů a letadel. Přírodní kaučuk se získává z kůry kaučukovníku, rostoucího v tropických oblastech, označovaných také jako „kaučukový pás“. Poptávka po něm v automobilovém odvětví, ale i v dalších oborech roste. Je stále náročnější ji uspokojit.

Continental se proto rozhodl hledat nové ekologické alternativy. Po prvních velkých úspěších a oceněních ve výzkumu otevřel v roce 2018 experimentální laboratoř „Taraxagum Lab Anklam“. Zde probíhá další výzkum pěstování a zpracování asijských pampelišek. Právě zpracováním kořene tohoto druhu pampelišky se získává guma, která je plnohodnotnou kvalitativní náhradou exotického kaučukovníku. Kaučuk získávaný z pampelišky nazvali výzkumníci podle latinského pojmenování pampelišky – Taraxagum.

Continental chce pampeliškový kaučuk využívat i při výrobě pneumatik pro osobní automobily. Jeho uplatnění v sériové výrobě se dočkáme již v následující dekádě. Ve společnosti Continental se použití přírodní gumy z kořenů pampelišky již osvědčilo v prototypech pneumatik a úchytů motorů.

Dlouhodobým cílem projektu je pokrýt rostoucí poptávku po přírodním kaučuku. Asijskou pampelišku, která se při výrobě používá, lze pěstovat na dosud nevyužité půdě po celé Evropě v oblastech s mírným podnebím. Zkrátí se tak přepravní trasy, což výrazně přispěje k snížení uhlíkové stopy při logistice.

Delší život pneumatik chrání zdroje

Opětovné využití opotřebovaných věcí a nevytváření nového odpadu znamená v případě dosahování uhlíkové neutrality nezbytný krok. Touto cestou jde jako odpovědný výrobce i koncern Continental a jeho značky v Česku a na Slovensku. Proto koncern zkoumá a dále technologicky vylepšuje způsoby, vedoucí k znásobení hodnoty ojeté pneumatiky. Jeden z důležitých procesů v tomto směru představuje i protektorování, které výrazně prodlouží život ojeté pneumatiky, přičemž šetří životní prostředí i finanční zdroje uživatelů. Koncern Continental rovněž pracuje na projektu výroby protektorů, určených pro osobní vozidla.

„Během protektorování se běhoun, tedy vrchní část pneumatiky, nahradí novým. Nosná část pneumatiky, tedy její kostra, zůstává. Podmínkou pro takovou obnovu pneumatiky je nepoškozená kostra pneumatiky. Jelikož se na pneumatikách tímto způsobem obnovují pouze nezbytné části, jde skutečně o velmi ekologický přístup,“ vysvětluje Magda Nagy, ředitelka Divize marketing ve společnosti Continental Barum.

Všechny protektorované pneumatiky podléhají přísné kontrole, a dokonce procházejí stejnými výkonnostními a bezpečnostními testy jako nové pneumatiky před uvedením do prodeje.

Dalším krokem k dosažení odvážných ekologických cílů je využití inovativního systému ContiLifeCycle. Continental jeho prostřednictvím integruje propojení mezi novou pneumatikou, precizním sběrem a tříděním koster a následným protektorováním. Cílem je efektivně využívat základní konstrukci pneumatiky, aby se její potenciál projevil naplno. Tento způsob jednak předchází zbytečnému zvyšování počtu nových pneumatik a jednak přispívá k udržitelnosti zdrojů a životního prostředí.

Snižování nákladů ve výrobě

Ekologické inovace čekají i testovací okruh Contidrom, který se nachází ve Wietze nedaleko Hannoveru. V průběhu roku 2022 se plánuje zde instalovat simulátor typu Driver-in-the-loop (DIL), díky kterému bude možné vývoj a testování nových pneumatik realizovat ekologičtěji a rovněž v souladu se strategií udržitelnosti.

Tímto krokem společnost přenese vývoj pneumatik do virtuálního prostoru. Znamená to důležitý posun k snížení uhlíkové stopy, protože takto se namísto reálné dráhy budou pneumatiky testovat v simulátoru, kde není třeba spalovat pohonné látky a řešit další logistiku. S pomocí vysoké mobility poskytne simulátor profesionálním testovacím jezdcům pocit jízdy jako na skutečné testovací dráze. Jezdci si tedy mohou vyzkoušet vyvíjené pneumatiky na širší škále testovacích scénářů a jízdních situací.

Ekologickými filtry k vyšší efektivitě motoru

Neustálý technologický vývoj vede ke stále vyššímu výkonu vozidel. Nové technologie pomáhají snižovat i spotřebu paliva a emise. V duchu tohoto trendu přináší i Continental nová řešení olejových filtrů, vyrobených ze stoprocentně recyklovatelných materiálů. Filtry se vyznačují vysokou účinností, umějí zachytit všechny nečistoty obsažené v oleji, což motoru umožňuje pracovat co nejefektivněji.

ZDROJ: transport-logistika.cz

Nejvíce vybodovaných motoristů bylo v Moravskoslezském kraji.

Přes 40.000 řidičů přišlo loni o řidičské oprávnění kvůli dosažení maximálního počtu 12 trestných bodů. Alespoň jeden bod v hodnocení pak mělo více než 423.000 motoristů, tedy 6,2 procenta všech registrovaných řidičů, přičemž jejich podíl v posledních letech pravidelně klesá. Vyplývá to ze statistik ministerstva dopravy. Bodový systém v Česku funguje 15 let, stát nyní připravuje jeho revizi.

Podle dat tak bylo v bodovém systému loni evidováno 40.406 motoristů, kteří dosáhli maximálního počtu bodů a přišli tak o oprávnění. To je asi o 500 více než před rokem. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji. Alespoň jeden trestný bod pak úřady evidovaly u 423.712 řidičů, kteří se dopustili nějakého přestupku započítávaného do bodového hodnocení řidičů. Přibližně každý 16. řidič tak měl v registru evidován nějaký bod. Je to nejnižší číslo od zavedení bodového systému v roce 2006. Podíl bodovaných klesá nepřetržitě od roku 2009.

Mezi nejčastější přestupky, za které jsou udělovány body, tradičně patří překročení rychlosti v obci o méně než 20 km/h, nepřipoutání se bezpečnostními pásy a používání mobilního telefonu za jízdy.

Někteří řidiči zkoušejí snižovat své bodové konto absolvováním dobrovolného školení bezpečné jízdy. Při jeho úspěšném absolvování získají nárok na odečet tří trestných bodů. Loni toho využilo 1315 řidičů. Motoristům jsou také umazávány čtyři body v případě, že se 12 po sobě jdoucích měsíců nedopustili žádného „bodovaného“ přestupku. Vloni se takto snížilo bodové skóre u více než 381.000 řidičů.

Ministerstvo dopravy v současnosti chystá nový bodový systém. Návrh zjednodušuje bodový systém na tři sazby, které budou udělovány podle závažnosti přestupků. Návrh dále zpřísňuje sankce za závažné přestupky, za něž bude hrozit až tříletý zákaz řízení. Zvýší se u nich i pokuty. U bagatelních prohřešků, jako jsou například špatné parkování či mírně překročení rychlostí, se naopak sanice sníží. V současnosti je návrh ve Sněmovně.

 

ZDROJ: ČTK/zdopravy.cz

Studie Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) odhaduje, že do roku 2030 by mělo v ČR vyrůst 20 vodíkových plnicích stanic pro kamiony a nákladní auta. Německo jich se svou hustou dálniční sítí bude potřebovat zhruba 300 a například Slovensko 10.

Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFID) je potřeba dosáhnout celoevropského cíle, kterým je výstavba zhruba 300 vodíkových čerpacích stanic pro nákladní vozidla do roku 2025 a nejméně 1000 stanic do roku 2030.

Očekává se, že v rámci Evropské unie a Velké Británie bude do deseti let v provozu nejméně 60 tisíc nákladních vozidel na vodík. Vodíkové čerpací stanice pro nákladní vozidla by měly poskytovat denní kapacitu nejméně šest tun H2 a k dispozici by měly být minimálně dvě tankovací pistole na každé stanici.

Podle AFID by si měly členské státy stanovit závazné cíle tak, aby byl do roku 2025 a 2030 garantován nezbytný počet čerpacích stanic napříč celou unií.

Infrastruktura zatím chybí

Infrastruktura nezbytná pro tankování nákladních vozidel na palivové články dnes v Evropě prakticky chybí. Těžká nákladní vozidla nemohou navíc z důvodu vyššího výkonu a energetických nároků využívat stávající infrastrukturu pro osobní vozy.

Česko je v rozvoji vodíkové infrastruktury na začátku. Letos by měly vzniknout v síti Benzina první vodíkové čerpací stanice pro osobní auta a do roku 2023 by mohlo být vybudováno šest až osm čerpacích stanic na vodík. Podle odhadu ministerstva průmyslu by v tuzemsku za deset let mohlo jezdit 60 000 až 90 000 aut na vodíkové články.

Vlády evropských zemí spatřují ve vodíku možnost, jak snáze dosáhnout nízkých nebo nulových emisí. Největším problémem je zpracování paliva do formy využitelného média. S dostatečnými investicemi je však možné nalézt metody šetrné k životnímu prostředí. Potřebná tankovací infrastruktura se rozrůstá a v současnosti je po celé Evropě přes 300 vodíkových stanic pro osobní vozy.

Toyota přichází s Mirai i vodíkovými nákladními auty

První elektromobily na vodíkové palivové články se již v Evropě prodávají. Například Toyota Mirai druhé generace je už i na českém trhu a celosvětově si ji pořídilo více než 10 000 zákazníků. Na jednu nádrž ujede více než 600 kilometrů a natankování trvá 3-5 minut. Toyota vyvíjí i nákladní vozy na vodík nebo vodíková plavidla. Příkladem je loď Energy Observer, která je na testovací plavbě kolem světa.

ZDROJ: transport-logistika.cz

© 2009 - 2021 TruckAlliance s.r.o. Created by RAAi.