Společnost Lucid Motors plánuje v tomto roce expanzi do Evropy a na Střední východ, příští rok přijde na řadu Čína.

Americká automobilka Lucid Motors, jejíž model Air je v současnosti jedním z produkčních šampionů v dojezdu na jedno nabití, zveřejnila své úmysly expandovat na evropský trh již během ledna loňského roku. Tou dobou však společnost dodala, že bližší plány své expanze zveřejní později.

Během nedávného rozhovoru pak tiskový mluvčí značky konečně odhalil, že příchod na evropské trhy by měl proběhnout již v červnu nebo červenci tohoto roku. Ve stejné době se očekává také rozšíření nabídky na trhy Středního východu a v příštím roce má následovat Čína.

Podle britských kolegů začne automobilka nabízet model Lucid Air nejprve v Německu a následně se počítá s expanzí do Rakouska, Belgie, Dánska, Finska, Islandu, Itálie, Monaka, Nizozemska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Norska.

ZDROJ: e15.cz

„Ústecký region čekají velké změny. Celý uhelný průmysl se utlumí a postupně zaniknou tisíce pracovních míst. Proto je potřeba přivést do kraje nové investory, kteří působí v moderních odvětvích, na nichž bude v budoucnu stát česká a evropská ekonomika. To je i prioritou našeho ministerstva,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „V regionu mohou vzniknout nové projekty obnovitelných zdrojů a také výroby lithia i elektromobilních baterií, které přinesou tisíce kvalitních pracovních míst a vytvoří nové dodavatelské řetězce včetně výzkumu a vývoje, což výrazně přispěje ke zlepšení životních podmínek v regionu. Jde také o strategické projekty pro celé Česko, které čeká nejen transformace energetiky, ale také klíčového automobilového průmyslu.

Automobilový průmysl tvoří zhruba 10 % české ekonomiky. Evropa si klade za cíl stát se významným světovým hráčem ve výrobě baterií, a tím dosáhnout „strategické autonomie“ včetně lokálního zajištění strategických bateriových surovin jako lithium. Na úrovni EU vznikají iniciativy jako EIT RawMaterials, které podporují udržitelný rozvoj evropského odvětví nerostů, kovů a materiálů a část alokovaných prostředků může být použita pro vznik nových projektů s vysokou přidanou hodnotou v Česku.

Lithiový důl a zpracovatelský závod dá práci zhruba tisícovce zaměstnanců. Další 3 000 zaměstná bateriová továrna, o které ČEZ jedná s některými automobilkami a několika výrobci baterií. Kolem tohoto průmyslu navíc vzniknou subdodavatelské řetězce a věda a výzkum. Tato ekonomická aktivita následně zvýší zájem investorů o region. Celkem tak dle odhadů renomované poradenské společnosti Deloitte může nový bateriový průmysl do regionu přinést přes 30 000 pracovních míst.

„Intenzivně pracujeme jak na projektu výroby lithia, tak na projektu gigafactory. Chceme se zavázat, že výroba lithia i baterií bude prováděna maximálně ekologickým způsobem s minimálním dopadem na životní prostředí a co nejmenší uhlíkovou stopou. Pro oba projekty počítáme s elektřinou z obnovitelných zdrojů, které jsme zde už začali budovat. Klíčová bude i podpora české vlády a samozřejmě Ústeckého kraje a místních obyvatel. ČEZ tu dlouhodobě působí, máme tu své elektrárny a chceme být i do budoucna těmi nejlepšími sousedy,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Z dosavadních průzkumů vyplývá, že na Cínovci může být až 3 % světových známých zásob lithia, z toho zhruba dvě třetiny na české straně. Toto lithium by zásobovalo zdejší gigafactory, která by měla kapacitu 20 až 55 GWh ročně, což by mělo stačit až pro 500 tisíc elektromobilů. Lokalita Prunéřov je pro stavbu této továrny vhodná, protože má dostupnou technickou infrastrukturu, jako je dostatečně velké připojení k elektrické síti, zásobování vodou nebo napojení na železnici.

Uhelná lokalita Prunéřov se nyní zároveň mění v laboratoř zelené energetiky: vedle stavby gigafactory se v jejím areálu a blízkém okolí počítá také s výstavbou několika velkých fotovoltaických elektráren. Jako vůbec první tu ještě letos začne vznikat solární elektrárna o výkonu téměř 4 MW na pozemku sousední Elektrárny Tušimice II. Tato elektrárna už získala státní podporu v rámci prvního kola Modernizačního fondu.

ČEZ v minulém roce vyhlásil „Vizi 2030 Čistá Energie Zítřka“, ve kterém se zavázal postupně výrazně snížit emise produkované svými elektrárnami teplárnami. Do roku 2030 tak plánuje postavit 6 000 MW v nových obnovitelných zdrojích, omezí na minimum výrobu z uhlí, a naopak navýší výrobu z jádra.

ZDROJ: fdrive.cz

Simulované jízdy nebo kroužení na polygonu jsou jedna věc, ale dát na baterie rekordní jízdu ve skutečném provozu? Německému konceptu se to podařilo.

Začátkem letošního roku představil Mercedes elegantní studii Vision EQXX, jejíž futuristická karoserie se chlubí extra nízkým součinitelem aerodynamického odporu cx 0,17. Vůz váží 1755 kilogramů, pohání ho 180kW elektromotor a energii čerpá ze 100kWh baterie – tedy až na snadné obtékání vzduchu se v základních parametrech moc nevymyká současným elektrovozům.

Koncept ale využívá 900V architekturu a na poháněná zadní kola se prý dostane až 95 procent energie. K úsporám si pomáhá solárním panelem na střeše nebo 20“ koly v pneu o rozměrech 185/65. Speciální obutí Bridgestone má faktor valivého odporu 4,7, zatímco současná nejvyšší třída A v parametrech evropských pneu vyžaduje pouze 6,5.

Rekordní jízda odstartovala v německém Sindelfingenu a vedla skrz Švýcarské Alpy až do Cassis na Azurovém pobřeží ve Francii. Dálková jízda byla absolvována se zaplombovanou nabíjecí zásuvkou a za doprovodu nezávislého odborníka z certifikačního orgánu TÜV Süd. Po cestě v běžném provozu Vision EQXX potkal vše, s čím se může na cestách setkat každý účastník provozu – dálnice, na nichž jel až 140 km/h, dopravní omezení, alpské kopce, teploty od 3 do 18 stupňů Celsia a samozřejmě ostatní auta.

Mercedes Vision EQXX ujel 1008 kilometrů za 11 hodin a 32 minut, v baterii zbývala energie na dalších 140 kilometrů. Výsledná spotřeba činila pouhých 8,7 kWh/100 km. Poznatky z této jízdy Mercedes využije u svých budoucích modelů, stejně jako prvky zajímavé techniky studie EQXX.

ZDROJ: autorevue.cz